Neustále postují na instáči a na Snapchatu si hlídají plamínky. Že vůbec nevíte, o čem je řeč? Nejvyšší čas to napravit! Porozumění dětskému online světu je totiž prvním krůčkem k nastavení zdravých digitálních pravidel. Nakoukněte proto pod pokličku nejznámějších sociálních sítí a zjistěte, které u dnešních dětí a teenagerů frčí.
Stěžejní produkt kontroverzní firmy META nejspíš dobře znáte – dost možná i lépe než současná mladá generace. Ta už totiž na Facebooku není. Aktivně využívá jen facebookový messenger, který lze stáhnout zvlášť.
Facebook ale zůstává pomyslným praotcem moderních sociálních sítí. Je založený na tzv. síťování – umožňuje sdílení textů, fotek, odkazů, videí či živého vysílání se spřátelenými profily (ale nejen s nimi – raději si zkontrolujte nastavení soukromí). Kvalita konzumovaného obsahu tak záleží na „kvalitě“ přátel, stránek a skupin, které olajkujeme. Velkou část feedu s aktuálními příspěvky ale zabírají také placené reklamy s velmi přesným cílením.
Na co si dát pozor? Uživatelé o sobě často sdílejí informace, které je možné zneužít (bydliště, aktuální poloha či datum narození). Jejich únik a nekalé využití bylo prokázáno už několikrát. Facebook také proslul snadným šířením dezinformací či fake news a výjimkou nejsou ani nenávistné komentáře.
Stejně jako u většiny ostatních sociálních sítí je založení FB profilu možné od 13 let. Česká legislativa však opatřením GDPR tuto hranici posouvá až na 15 let (!). Věkovou bariéru ale snadno obejdete zadáním smyšleného data narození.
Další platforma společnosti META je mezi dospívajícími neporovnatelně víc in – mladí ve věku 13–25 let tvoří zhruba polovinu všech jejích uživatelů. Instagram, instáč neboli IG je totiž mnohem hravější a vizuálně více stimulující.
Jeho gró zpočátku tvořily fotografie. Modernější algoritmy však nyní preferují videa, a tvůrcům s touhou po úspěchu tak nezbývá nic jiného než tomuto trendu vyhovět. Důvodem je snaha vyrovnat se konkurenčnímu TikToku, který si představíme o pár řádků níže.
Instagramové příspěvky jsou zpravidla opatřené jen krátkými popisky a/nebo klíčovými slovy – tzv. hashtagy, které se vyznačují dvojitým křížkem (#) a možností prokliku pro zobrazení dalšího obsahu označeného tímtéž heslem. Po vzoru TikToku a Snapchatu jsou aktuálním hitem stories (příspěvky, které po 24 hodinách zmizí) a reels (krátká zábavná videa s nespočtem efektů a filtrů). Instagram také podporuje posílání soukromých zpráv či živé vysílání.
TikTok
TikTok vlastněný čínskou společností ByteDance je u teenagerů aktuálním hitem. Počet jeho uživatelů – a tím i firem, které se zde prezentují – v posledních letech raketově roste.
Tato digitální platforma umožňuje vytvářet, sdílet a sledovat krátká videa, která zachycují lip sync verze slavných písní (zpívání na playback), taneční či sportovní výkony, dech beroucí triky nebo zábavný obsah v celé škále od úplné trapnosti až po vtipně podanou edukaci.
Na co si dát u Instagramu a TikToku pozor?
Kromě známých osobností zde figuruje i celá řada influencerů a komerčních subjektů – neustálý tlak na konzum a nákup konkrétních produktů je tak na denním pořádku.
Důmyslně navržené algoritmy pak uživatelům doručují obsah „na míru“. Především na TikToku tak v podstatě nelze mít zobrazovaný obsah pod kontrolou. Na rozdíl od Instagramu zde totiž jednotlivé tvůrce aktivně nesledujeme, ale algoritmus sám vyhodnocuje, co by se nám asi mohlo líbit. A dělá to zatraceně dobře. Roste tím riziko tzv. králičí nory, kdy nás předkládaný obsah natolik pohltí, že u něj strávíme extrémní množství času. Zároveň hrozí uzavření do informační bubliny, která utváří naše názory a odtrhává nás od reality. Přesné zacílení reklam je pak ještě jednodušší.
Na sociálních sítích, ke kterým dnes děti přistupují jako k relevantnímu zdroji informací, se navíc šíří spousta pochybných až škodlivých rad – od návodů na hubnutí až po hackerské triky. U mladé generace je proto naprosto nezbytné rozvíjet kritické myšlení.
Další nebezpečí číhá v tendenci nezdravě se porovnávat s ostatními (podle některých názorů dokonce algoritmus TikToku preferuje standardně hezké lidi – ti jsou tak více na očích), odvozovat svou sebehodnotu od počtu lajků a sdílet odvážnější fotky za účelem získání více srdíček. Obdivuhodné výkony vytržené z kontextu a vykostěné od předchozích nezdarů navíc nastavují laťku příliš vysoko. Děti tak nezřídka vzdávají své koníčky z přesvědčení, že takových úspěchů stejně nedosáhnou.
V diskuzích pod příspěvky pak uživatelé nešetří kritikou a posměšnými komentáři směrem k tvůrcům. Problematická může být také funkce „duetů”, která spočívá ve sdílení vybraného videa na jedné polovině obrazovky a reakce na půlce druhé. To vybízí ke ztrapňujícím parodiím, které mohou sklouzávat až ke kyberšikaně. Profil je proto lepší nastavit jako soukromý, nikoliv veřejný.
Také použité písně často obsahují sprostá slova nebo sexuální či rasové narážky. TikTok tuto problematiku příliš neřeší.
Na obou platformách (ne)platí hranice 13 (15) let. Instagram však poměrně nově umožňuje rodičovskou kontrolu aktivity dětí. Uživatelé si také mohou nastavit upozornění na uplynutí doby, kterou chtějí na Instagramu strávit.
YouTube
Tato oblíbená videoplatforma je fenoménem sama o sobě. Většina populace ve věku 18–49 let, která je aktivní online, už podle průzkumů tráví více času sledováním YouTube než televize. Videa je zde možné nejen zhlédnout, ale i tvořit. Mnohá z nich jsou vzdělávací nebo zábavná, zároveň ale není nouze o potenciálně nevhodný či škodlivý obsah.
- TIP: Pro eliminaci nežádoucích videí můžete vyzkoušet verzi pro děti. Nejprve si ale o platformě YouTube Kids přečtěte náš článek.
Na YouTube se často sdružují i fanoušci počítačových her, kterých je mezi dětmi a teenagery požehnaně. Sledování hráčů přímo při hře přitom mnozí rodiče nedokážou pochopit, a tak dochází k nepříjemným hádkám. Logických důvodů ale může být hned několik: děti si například hru nemohou dovolit, je pro ně příliš náročná, ale líbí se jim, nebo prostě jen chtějí fandit někomu, komu to jde. Pořád vám to přijde divné? A vy se na sport v televizi nikdy nedíváte? 😊
Ani vývojáři YouTube se pak neubránili inspiraci TikTokem a nedávno spustili funkci Shorts – krátkých videí, která se skvěle ujala.
A na co si dát pozor? Známí tvůrci, tzv. youtubeři, své sledující silně ovlivňují – ať už svým vyjadřováním a prezentací, tak i reklamami, které do své tvorby začleňují, aby ji intenzivněji monetizovali. Často také prezentují své vlastní merche, tedy reklamní předměty (například oblečení) s logem či oblíbenými hláškami, jejichž ceny vás možná nemile překvapí. Děti však k youtuberům velmi snadno přilnou, považují je za své opravdové kamarády a bezelstně je chtějí podpořit.
Přihlášení na YouTube je možné od 13 let. Platformu však lze využívat i bez registrace.
Snapchat
Snapchat slouží pro zasílání zpráv, které po krátké chvíli zmizí. O to větší je tlak, aby byli uživatelé neustále ve střehu a k dispozici. Dospívající Snapchat často používají ke sdílení vtipných nebo trapných fotografií – právě proto, že mají omezenou viditelnost. Zároveň Snapchat považují za mnohem „intimnější“. Fotky zde mohou sdílet jen s několika málo kamarády, a ne rovnou s celým Instagramem. Přitom si ale neuvědomují, že i tak hrozí jejich zneužití a únik mimo tuto platformu. Stačí si udělat snímek obrazovky.
K pravidelnému a častému využívání pak ponoukají i další designové prvky Snapchatu, třeba tzv. plamínky. Ikonka plamene se objeví u Snapchat kamaráda, se kterým si každých 24 hodin vzájemně odešlete alespoň jednu zprávu (snap), a to po dobu minimálně 3 dnů. S každým dalším dnem se pak u plamene zvyšuje číslo, které udává délku této nepřetržité konverzace. Děti jsou tak motivovány plamínky udržovat a často se předhánějí v tom, kdo je má „silnější“ a s kým – není výjimkou, že se tak v kolektivu měří pomyslná síla přátelství.
Snapchat navíc monitoruje, kde se zrovna nacházíme, a sdílí tuto informaci našim přátelům. Snadno tak můžeme být sledováni, aniž bychom chtěli. Tuto funkci ale lze naštěstí vypnout.
Oficiální věkový limit je opět 13 let.
Pinterest je inspirativní sociální síť, která slouží jako virtuální nástěnka obrázků a videí. Drtivou většinu uživatelů přitom tvoří ženy a dívky. Na Pinterest si nejčastěji chodí pro nákupní tipy, recepty, inspiraci na výzdobu interiéru, kreativní tvoření nebo výlety.
I zde ale existují rizika. Přestože Pinterest nedisponuje tolika návykovými prvky, lze i u něj „zabít“ spoustu času. A samozřejmě nechybí ani všudypřítomná reklama. V porovnání s profesionální prezentací některých tvůrců ale Pinterest dokáže vyvolat i pocit vlastní nedostatečnosti. Citlivější jedinci pak nelibě nesou také nenápadný tlak na nutnost něco neustále vyrábět. Není tak výjimkou, že si uživatelé Pinterestu následně chodí „zlepšovat náladu“ na jiné sociální sítě.
Discord
Discord je platforma podobná komunikátorům typu Skype. Umožňuje zasílat textové zprávy, hlasovou komunikaci i videohovory. Na jejím rychlém vzestupu se podílely především komunity hráčů online her, kteří potřebují koordinovat své týmové aktivity i vést běžnou mezilidskou konverzaci. Dnes už ale na Discordu nejsou jen hráči – zájem o něj roste i mezi „obyčejnými smrtelníky“ všech věkových kategorií, kterým už prostředí mainstreamových sociálních sítí nevyhovuje.
Jak to funguje? Jednotlivé komunity si na Discordu vytvářejí své vlastní kluby neboli servery. Ty mohou být veřejné či soukromé (ke vstupu vás opravňuje pozvánka). Mimo ně pak mají členové k dispozici soukromé zprávy. Součástí serverů jsou také boti, kteří provádějí některé automatizované úkoly.
Na co si dát pozor? V praxi se setkáváme s tím, že na děti některé discordové komunity působí toxicky. Komunikace se snadno zvrhává k nadávkám a výjimkou není ani povyšování se nad mladšími a méně zkušenými hráči či xenofobní/homofobní/rasistické názory.
BeReal
BeReal je poměrně nová sociální síť, která si zakládá na tom, že na rozdíl od jiných platforem ukazuje život takový, jaký je – bez falešnosti a přetvářky. Zajistit to má sdílení fotografií bez filtrů a úprav, a to nejen z hlavního fotoaparátu, ale současně i z toho předního.
Fotky si však uživatelé nemohou postovat, kdy se jim zachce. Během dne jim náhodně přijde upozornění a od té chvíle mají 2 minuty na to, aby se vyfotili a reálnou „dvojfotku“ zveřejnili.
Tenhle princip ale může být velmi problematický – nutí nás být neustále ve střehu a brát si telefon všude s sebou. Nebezpečné je i zachycování „oboustranných“ fotografií – velmi snadno se totiž může stát, že vyfotíme někoho cizího nebo zveřejníme důvěrnou informaci. U fotky se navíc automaticky zobrazí i přesná poloha (funkci lze vypnout).
„Pasti“ jednotlivých platforem jsou jen dílky do skládačky strastí, které dnešní digitální generaci dětí opravdu trápí.
Další platformy, které se vyplatí znát:
- Twitter – především textová sociální síť s omezenou délkou sdělení; je hojně využívaná novináři a veřejně známými osobnostmi z oblasti politiky, vědy a showbusinessu. V současné době jich však hodně odchází kvůli nedostatečné moderaci obsahu, který se zvrhává xenofobním, homofobním a rasistickým směrem.
- WhatsApp (META) – aplikace umožňující výměnu zpráv a multimediálních souborů. Kromě textu si uživatelé mohou navzájem zasílat obrázky, video a audiosoubory či polohu na mapě.
- Seznamky (například Tinder) – děti raději zavčasu poučte o zásadách bezpečného seznamování a nevhodnosti zasílání jakýchkoliv intimních fotografií.
Neradi bychom však sociální sítě jen hanili – článek o jejich přínosech chystáme již brzy! Mezitím se zeptejte svých dětí. Možná budete překvapeni, čím vším je digitální platformy obohacují. Pomáhají jim zůstávat ve spojení se světem a přináší snadno dostupnou zábavu i inspiraci – koneckonců zde vzniká i spousta skvělých a dobročinných iniciativ. Fenomén sociálních sítí tak není potřeba démonizovat, ale je dobré k němu z pozice rodičů a učitelů přistupovat informovaně a vědomě. Držíme palce, ať se vám to daří!